.
.

Totální stesk

9. dubna 2010 v 21:01 | Alena Rohlíková |  Tvorba a příběhy za života
Jsem princezna černé noci,
princezna,co neoplývá žádnou mocí.

Jsem princezna nočních můr,
každý člověk nade mnou láme hůl.

V mojí duši černý hrob,
už dohořívá svíčky knot.

Černá je moje duše,
černá jak šíp vystřelený z kuše.


Andělská křídla nesou anděla
sám létat nebude,
co nadělá.
nebaví ho andělský život,
měl proto jen jeden důvod.

Chtěl zachránit svět,
ale neměl sílu,
krásný nebyl ten svět,
připomínal černou díru
Bolest v srdcích lidí,
na zahradách žádně kvítí.

VŠUDE STRACH A BOLEST,
SVĚTE,MŮŽEŠ ROZKVÉST?!?!
 


Komentáře

1 Alena Rohlíková Alena Rohlíková | E-mail | 21. května 2010 v 19:44 | Reagovat

V jednom smutném údolí
žije malá dívenka.
Duše dívčinku moc bolí,
toužila být mrtvolka.

Život její neměl cenu,
bezcenná její duše byla....
nechtěla se pomstít světu,
ale celý jej zahalila mlha...

V Nebi neměli pro ní Andělé místo,
má snad místo v pekle?
Chtěla aby poň zústalo čisto,
čekala, že se po ní země slehne....

Nesmí dál žít...
Nikomu chybět nebude!!!
Viděla svůj zjev všude,
chtěla jen dál snít svůj sen,
věděla, že se nebude opakovat ten den,
kdy se všechno změní....

2 Alena Rohlíková Alena Rohlíková | E-mail | 5. července 2010 v 20:31 | Reagovat

Neurol

Neurol je můj kamarád,
každý jej musí mít rád.
každý večer jej polykám,
s jeho hořkou chtí se potýkánm.
Štěstí,jež po spolknutí cítím,
nemůžu popsat v jedině chvíli.
S Neurolem jde všechno líp,
bez Neurolu nechci žít.
Bez Neurolu nejde spát,
není, co bych si měla nechat zdát.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.