.
.

Poezie

25. května 2009 v 22:57 | Givengy |  Tvorba a příběhy za života
Givengy 13.02.2009, 21:03
...vzpomínky ty mě zabijí
mrchy proklatý.
Kradou Ti iluze, život i sny.
Čím víc chceš zapomenout
tím víc se v nich utápíš
jednou jsi mi napsal vílo
na to se těžko zapomíná...
Vidíš nezapoměla jsem
svoje lásky si nevybírám...

Givengy 08.12.2008, 19:50
Přiznej si, potřebuješ ho
a už Ti nikdo nepomůže.
Přiznej si, žárlíš
a třeba se svlíkni z kůže.
Přiznej si on je to stéblo,
kterého se chytáš.
Pokaždé když se loučíte
jsi sama sebou bita.
Přiznej si i když si myslíš
že je to sranda nebo lež
máš ho jen trochu víc ráda
aniž chceš.
On je ta mělčina pod Tvojí lodí
tak takhle to bylo
tak takhle to chodí.
Přiznej si, on se snad taky bojí
o Tebe
o sebe
kam může to dojít?!

Givengy 01.10.2008, 21:29
Sněžilo modře, už nesněží
zbyl kousek příběhu zbyl kousek nábřeží
v saních dva koníčci
stojí jak zakletí
hledá Tě po patrech něžného století.
Běží po špičkách v prokletých střevíčkách
to prokletí
už trvá staletí.
Ta dívka co je nosí
lásku nepotká
Bolí to jak vosí bodnutí
jak kudla zarytá
přímo do srdce do duše dívky
co lásku nikdy nepozná.

Givengy 27.06.2007, 08:54
Mlčíš a uhýbáš pohledem,který mi říká
víc než si myslíš
Na růžích ustláno nikdy jsi neměla
a ve svých citech často se mýlíš
Rty k sobě tiskneš tak silně
až železitou krev v ústech ucítíš
Chceš být silná však sama na nic nestačíš
máš strach - a v očích pláč
máš ho mít proč!
Proč pomoc nehledáš?
Nikoho nevnímáš až na v dáli pro Tebe
slyšitelný hlas,který šeptá:
"Jen vejdi k nám,buď hedvábná
navždy v rouchu smrti
-vábná,nevábná
živá,neživá
bez citů,emocí lásky i nemocí
V srdci kus železa a v žilách chlast
a s každým zabitím pocítíš slast.
No tak,hej!Holčičko přidej se k nám
hříšným
nestvůrám.


Givengy 09.08.2008, 09:26
Malý panáček postrádá panenku
on stojí uvnitř, ona kouká venku
srdíčko ho bolí jak ji má rád
ona však tvrdí,
že nemůže se za něj vdát.

Sluníčko zašlo, začalo krápat
a tak panáček ven vyšel pátrat
hledal panenku ta však tu není
sedí v baráčku, smutně ven hledí.

Ach smutná panenko,
pobledlý panáčku
Vy se nikdy nesetkáte
spolu v baráčku.

Givengy 24.09.2008, 22:25
Na březích bezesných sedáváš
pláčeš s ní
líbáš ji
spoutáván bolestí.
Překrásná ve smrti
překrásná v neřesti.
Umírá, nepláče
v očích má něžný smích
už ji nic nebolí
ani svět ani Ty.
Překrásná
Tvé jméno na rtech má
hodiny zastaví
prosím Tě nechoď s ní.
Překrásný v bolesti
překrásný v zoufalství
ve květech pod zemí
láska jim zůstává.
Překrásní ve smrti
nesou to oba dva.


Givengy 29.09.2008, 22:16
Ne všechny myšlenky byly mé
myslela jsem za sebe, za ně, za ni...
někteří vzácní jak perla v moři
objevující se jednou za čas a pak mizí.
Když jsem chtěla plakat - nemohla jsem
nebylo mi to dovoleno...
Co jsem vymyslela nebylo vše tak nevinné
křehká jak panenka z porcelánu
a přitom..vlk v rouše beránčím!
Když jsem chtěla mluvit udělala jsem chybu
a odešla pryč!
Promiňte za všechno,
já vím zklamala jsem - sebe i vás
promiňte až do samého konce
nikdy jsem nepotřebovala přítele jako teď...

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.